Začali jsme hledat v inzerátech a vykrystalizoval z toho vůz Aro M461 - záležitost do terénu nepřekonatelná, tedy pro nás ideální.
Po krátkém výběru z dostupných kusů jsme sjednali koupi tohoto krasavce:
Kdybychom tehdy věděli kolem aut to, k čemu jsme se praxí dopracovali, asi by to tak rychlé nebylo, ale tehdy jsme prostě spoustu věcí přehlíželi a byli rádi, že máme pracanta doma.
Říkal jsem si tehdy naivně, že když kupuji auto "na číslech" a s platnou STK, tak není nutné prohlížet vše do detailů. A tak jsme až doma přišli například na katastrofální stav elektroinstalace:
Ta hrozila požárem. Zatím jsme ale upravili jen to nejnutnější pro funkčnost a bezpečnost.
Takových věcí bylo více - chybějící kryt spojky (pod autem bylo prostě vidět ozubené kolo setrvačníku . . .) nebo nefunkční veškeré přístroje na palubní desce. Hlavně, že bylo auto opatřeno rámy stylu Hammer a širokými koly! Díky tomu rámu nešla bez "úprav" použít ani laminátová střecha - museli jsme ji rozebrat a použít jen horní část, boky jsme nahradili na zimní ježdění plachtou:
Po zimě, kdy Aro "pracovalo" bez větších problémů, jsme se rozhodli, že ho tak trochu vrátíme do původnější podoby. A tak šla nejprve pryč fešácká kola (snad se prodají a zlevní tak vysokou pořizovací cenu auta . . .) a onen hammrovský rám.
Takhle už to bylo lepší:
A po ořezání zbytků se autíčko začalo podobat původnímu vzhledu.
Šla na něj už nainstalovat celá laminátová nástavba a s upraveným přívěsem mu to takhle slušelo:
Tolik k začátkům. V dalších kapitolách budu popisovat věci, které pro mnohé znalé budou banality, pro lidičky, kteří se mohou dostat do podobné situace by to ale mohla být zajímavá inspirace.
