Ale ne - to jen pokračovalo čištění a příprava na montáž motoru:
Příprava hotova - můžeme na to jít:
Opět "HUP-CUK", chvíle mordování s usazováním - a byl tam . . .
Další drobná komplikace se objevila až po tomto kroku - ulomené perko na přítlačné páce spojky (nebo jak se ta věc na obrázcích jmenuje):
Pokračujeme ve "strojení":
Další etapa - nastartování a seřízení chodu motoru byla poměrně dlouhá. Musím na tomto místě poděkovat všem zúčastněným z fóra Gaz klubu, se kterými jsem některé potíže ( a i toto první rozběhnutí) konzultoval a vždycky ochotně a fundovaně poradili.
Mnohokrát jsme absolvovali stejný postup - nastavení základní hdonoty předstihu zapalování, občas za hlasitých "výstřelů" doprovázených plameny z výfuku - až konečně chytil !!! No a pak už to byla skoro brnkačka - občas nám šel motor totiž na tři a dokonce i na dva válce! Tak jsme učinili rozhodnutí - nové svíčky! Ono se to docela snadno řekne - hůře ale realizuje. Hlava, kterou jsme na "nový" motor vrátili z původního, má totiž "velké" závity na svíčky a ty jsme nikde na pultě neobjevili. Kromě toho jsme měli snahu zjistit, jaké vlastně svíčky tento motor potřebuje, s jakými bude běhat nejlépe. Nakonec jsme objednali u prodejce autodílů svíčky, které byly ekvivalentem k těm, které tam byly od minulého majitele. Chod na tři válce jsme tím ale neodstranili . A tak došlo na kabely k zapalovacím svíčkám - místo viditelně za zenitem své životnosti se nacházejících "uhlíkových" kabelů, se kterými jsme auto pořídili, jsme nainstalovali klasické měděné - a bylo vyhráno !!! Chod motoru se sice nedal označit za "šepot" (díky ostřejšímu zvuku sice elegantního, ale jen na potrubí nasazeného nerezového konce výfuku), ale běhal kultivovaně, po seřízení bohatosti směsi (karburátor Jikov) přestal střílet do výfuku a hltit se při přidání plynu - takže spokojenost! A ARO začalo zase konečně sloužit:
Tím se ale pomalu začala uzavírat naše "sezanmovací etapa" s vozy ARO M461. To už je ale další příběh . . .
